Malá sonda do hlubin přízí

Čím déle pletu a háčkuju, přestává pro mě být jedinou důležitou informací, jakou má příze barvu a sílu. Zajímá mě, z čeho se skládá, jak se vyrábí a na co se hodí. Tak čtu a čtu, dočetla jsem se zajímavé věci a přišlo mi škoda se o ně nepodělit. V následujícím článku jsem se snažila dát dohromady základní informace o materiálech. Nejsem žádný odborník, takže tam určitě budou nepřesnosti, ale doufám, že užitečnost převáží;-)

Příze se dělí na přírodní a umělé, běžně se vyrábí i směsové příze z obou skupin. Když vejdete do obyčejné galanterie, pravděpodobně tam najdete nejvíc klubíček z akrylu a bavlny. Nedá se jednoduše říct, že přírodní příze jsou lepší a kvalitnější než umělé. Záleží vždy na konkrétním materiálu a jeho způsobu zpracování. Taky musíme vzít v úvahu, že po planetě neběhá tolik ovcí a nesklízí se tolik bavlny, aby se do ní mohli obléknout všichni.

Nejdřív se podíváme na přírodní materiály. Už jen kvůli tomu, že v těch umělých poly- vláknech mám pořád trochu maglajs;-)

Ovčí vlna
Jako první většinu lidí napadne ovčí vlna. Ta je různé kvality, záleží na plemenu ovcí, kde se chovají, části těla, odkud vlna pochází, a v neposlední řadě také na způsobu jejího zpracování. Ne každá vlněná příze je dobrá a kvalitní, jen protože je přírodního původu. Některé hrozně koušou a svetry z nich jsou za trest. Jiné koušou jen tak lehce, snesitelně, a některé ani omylem. Ale celkově je vlna unikátní materiál se spoustou užitečných vlastností a výborným poměrem ceny a kvality. Především udržuje tělesné mikroklima. To znamená, že v zimě hřeje a v létě chladí. Dobře odvádí vlhkost a tedy i pot. Vlákno má zároveň vysokou schopnost vlhkost pohlcovat. Uvádí se, že až do třetiny své váhy, a to je dost. Povrch vlny pak zůstává suchý a ani zmoklý vlněný svetr nestudí, ale hřeje. Vlněný úplet je také dobře prodyšný, má přirozené antibakteriální vlastnosti a jen málo pohlcuje pachy. Vlněné oblečení proto nemusíte často prát, stačí větrat.

Naproti tomu je mokrá vlna náchylná k poškození, při praní se s ní musí zacházet opatrně. Ne všechny vlněné věci můžete dát do pračky (jen ty, které to mají vyloženě uvedené na etiketě příp. adjustační pásce, většinou se superwash úpravou). K praní používáme speciální prostředek na vlnu (např. s přídavkem lanolinu) a věci otočíme naruby. Teplota vody nesmí být vyšší než 40 st., jinak se vlna sráží. Při praní v ruce vlněné svetry nijak nedřeme ani nedrhneme, jen je lehce pomačkáme. Z vody je vyndáme celé najednou, nevytahujeme je za okraj. Vodu necháme trochu okapat, pomůžeme tomu pomačkáním a svetr pak volně rozložíme na ručník. Do ručníku ho můžeme zarolovat a chvíli nechat, aby se odsála další voda. Pak svetr přemístíme na suchý ručník, sušíme na sušáku naplocho, jen vytvarujeme, nijak nenatahujeme do šířky ani délky. V žádném případě nesušte na topení nebo na slunci, pověšené na šňůře nebo na ramínku. To by pak všechna práce s pletením šla do háje.
Při praní v pračce dejte svetr do síťky nebo povlaku na polštář, nastavte program na vlnu a teplotu max. 40 st. Já osobně se ještě nikdy neodvážila dát víc než 30. A nastavte nižší otáčky k odstřeďování. Pro sušení platí výše uvedené.
Žehlení na nízké teploty se obecně doporučuje u tenkých pletenin s hladkým povrchem. Oděv se tak dobře tvaruje a zahladí se počínající žmolky. Jestli je nebo není dobré konkrétní materiál žehlit, se opět dočtete na štítku nebo adjustační pásce.

Speciální pojmy:

• superwash úprava - vlněné vlákno má na svém povrchu šupinky, které se při zvýšené vlhkosti (praní) otevírají a při mechanickém namáhání se do sebe šupinky sousedních vláken zaklesávají, čím dochází k plstnatění. Někdy je tato vlastnost vyloženě žádaná, jindy naopak. Při superwash úpravě je povrch vlákna potažen jemným syntetickým filmem a takto upravené produkty je potom možné i prát v pračce.
• jehněčí vlna (lambswool) - vlna z prvního stříhání, cca v 6 měsících ovce, je jemnější
• merino vlna - jemná vlna ze speciálního plemene ovcí, je velmi měkká a nekouše. Podle síly vláken se rozděluje na nejjemnější merino super fine, následuje merino extra fine, vlákna silnější se pak označují už jen jako merino.

Alpaka
Alpaka pochází ze srsti domestikovaných lam. Mezi největší producenty patří Peru. Tu nejlepší (a taky nejdražší) vlnu na světě má pravděpodobně lama vikuňa, která žije divoce. Většinová produkce pak pochází z lamy suri. Proti ovčí vlně je ta z lamy jemnější, pevnější a odolnější, tolik neplstnatí a není potažená lanolinem, což má význam hlavně pro lidi s alergií na lanolin. I alpaka může lehce škrábat, proto je lepší, když si ji citlivější lidé vyzkouší osobně. Také alpaka se dále rozděluje podle síly vláken, nejjemnější je baby alpaka a po ní alpaka extra fine.

Mohér
Mohér je vlna, které pochází z angorské kozy. Vlákno mohéru má oproti ovčí vlně na povrchu tenčí šupinky, proto je hladší, lesklé, neškrábe a neplstnatí. Nejkvalitnější mohér (kid mohér) pochází z prvních dvou stříhání kůzlat, tj. do jednoho roku věku.

Angora
Angora se získává ze srsti angorských králíků. Jsou to zvířata náročná na chov. Jejich srst se může buď stříhat nebo vyčesávat, ta vyčesaná je kvalitnější a také o dost dražší. Angora je proti ovčí vlně lehčí a hřejivější, ale je málo odolná a pevná, proto se na příze používá jen ve směsích s jinými vlákny. V pletenině pak způsobuje charakteristický "chlupatý" efekt nazývaný angorská svatozář.
Při praní výrobků s angorou se doporučuje používat aviváž, protože se snadno elektrostaticky nabíjí.

Kašmír
Kašmírová vlna pochází z několika plemen kozy domácí, původně chované v Himalájích v oblasti Kašmíru. Tyto kozy jsou odolná a nenáročná zvířata, nyní se chovají i v dalších částech světa, ale vlna z nich zpravidla nedosahuje takové kvality jako z koz chovaných v jejich domovině. Nejlepší kašmír se získává vyčesáváním spodní části srsti, tzv. podsady, jedenkrát ročně na jaře. Z jedné kozy se tak získá cca 300 g, proti tomu z jedné merino ovce 8-10 kg, takže je jasné, proč je kašmír tak drahý.
Kašmírová vlákna jsou lehčí a jemnější než ovčí vlna, mají lepší termoizolační vlastnosti. Často se používají do směsí s hedvábím a ovčí vlnou, protože se dobře doplňují a sníží se tak výsledná cena příze.

Hedvábí
Bourec morušový, jehož housenky produkují hedvábí, je domestikovaný, vyšlechtěný motýl, který se chová na speciálních farmách. Kukla housenky se při zpracování rozmotává a vlákno se tak získává vcelku. Začátek vlákna ze svrchní části kukly je nepravidelný a hrubší, říká se mu buret. Vlákno ze střední části kukly je hladké a lesklé, v pletacích přízích se označuje jako mulberry silk.
Kromě bource morušového lze zpracovávat i kukly příbuzných, volně žijících druhů. Vlákna z nich získaná jsou krátká, ne vcelku, a dále se spřádají. Jsou hrubší a pevnější, ale také odolnější.
Hedvábné vlákno je nejtenčí přírodní vlákno vůbec. Přitom je mimořádně pevné, lehounké a má výborné termoregulační vlastnosti. Údržba čistého hedvábí je náročnější záležitost. V pletacích přízích se často používá ve směsích s vlnou, kašmírem, angorou nebo mohérem. Propůjčuje jim svou pevnost a specifický lesk


Uf:-) Koukám, že článek už je poměrně dlouhý, takže pokračování příště. Ještě nás čekají přírodní příze rostlinného původu a pak ty syntetické.

Pokračování najdete tady .

To bude nějaká nemoc

Asi jo. Nejspíš to nějaká nemoc bude. A vážná... Už mám zase rozdělaných víc věcí, než je zdrávo, a k tomu cukání zkoušet ještě tohle a tohle... Znáte to, ne? ;-)

Dělala jsem inventuru ve svých krabicích s pletením a háčkováním (a taky v policích a šuplících v obýváku) a představuji vám ty nejpokročilejší práce, které by bylo škoda nedodělat. Takové ty kousky typu "zkusím si tenhle vzorek" jsem zase zahrabala zpátky a radši je ani nepočítám.

První na řadě je plachta na náklaďák. Ehm, přehoz na manželskou postel. Ještě mi zbývá zpracovat několik kilo vlny a vypadá to na práci na pár dalších zim. Ale až bude...

To šedé vedle bude můj propínací svetr. Zdálky vypadá jako nějaký takový, co nosí babička na zahradu, ale zblízka a hlavně na pohmat je luxusní. Na něm teď pracuju nejvíc a moc se těším.

Sháčkované krajkové čtverce budou tvořit bolerko. Leží u ledu od loňského léta a to mi zbývají dodělat jen dva čtverce. Nebaví mě, už se mi pomalu ani nelíbí a jestli ho někdy dodělám, asi ho pošlu dál.

No a dolní řada - vlnky. Nádherný vzor, nevypadá na to, ale je poměrně pracný a dost žere přízi. Bude to top s krátkým rukávem, moc bych ho chtěla ještě na tohle léto;-)

A moje oblíbená chlupatice Happy. Vyfotila jsem střed zamýšlené vestičky pro holčičky, takový elegantnější kousek by to měl být. Chystám i návod, snad se brzy dočkáte.

Poslední jsou holčičí rukávky neboli shrug. Vzor z nafouknutých pecek, trochu netradičně nakoso, moc hezké a rychlé, ale došla mi příze, proto jsem se zasekla.


Tak to jsou moji kostlivci ze skříně. Doufám, že v dohledné době vám je tu budu moci představit jako hotová díla. Kromě toho přehozu na postel, ten ještě hodně dlouho nebude;-)

Na čem pracujete a co schováváte po šuplících vy?

Volánová sukně

Do téhle sukně z dílny DROPS Design jsem se zamilovala na první pohled. I když jsem tušila, že s tenkou přízí a jehlicemi číslo tři to bude práce na dlouho, pustila jsem se do ní.

Návod je geniálně jednoduchý. Plete se svisle, stále hladce, a sukně se tvaruje pomocí zkrácených řad. Jediný zádrhel může dělat otočka na konci zkrácené řady. Nejdřív jsem pletla klasicky, ale tvořily se mi tak nepěkné díry, které mě za chvíli začaly dost vadit. Proto jsem na doporučení vyhledala na youtube metodu wrap and turn a s ní je to úplně jiný level:-)

Na svou sukni jsem použila přízi Delight od Drops, odstín 05, a kruhovou jehlici číslo 3. I když Delight svojí sílou přibližně odpovídá přízi Fabel z návodu, musela jsem upravit počty ok. Pro velikost S jsem nahodila jen 96 místo 115 a na celou sukni mi pak stačilo necelých 250 gramů příze.
Po sešití bočního švu jsem ještě obvod pasu pro zpevnění obháčkovala krátkými sloupky, abych nemusela trnout, že mi sukně spadne.

Bude to prima podzimní model, barevně se přímo nabízí. Teď bych se ještě chtěla pustit do něčeho na léto:-)

Háčkovaný chlupatý kabátek

Tenhle holčičí kabátek s dvouřadým zapínáním jsem háčkovala na začátku roku pro charitativní dražbu. Měl úspěch a hned se objevily dotazy, kde že se dá na něj najít návod. Doteď jsem jen slibovala, že ho sepíšu... až bude čas... až něco... Až založení blogu byl pádný důvod, který mě k tomu konečně dotlačil:-)
Je to můj první návod. Snažila jsem se psát podrobně, fotit detaily, ale nevím, jestli to bude stačit nebo to naopak nebude až moc rozpitvané. Proto prosím o vaše komentáře, jak na to příště lépe. Ještě dodám, že jsem levačka, proto pro praváky budou moje fotky z postupu zrcadlově obrácené. Váhala jsem, jestli je nemám přetočit ve fotoeditoru, ale nakonec jsem to neudělala. Kdyby vám to hodně vadilo, dejte vědět.
A teď už se můžeme pustit do kabátku.

Samotný postup je velmi jednoduchý -  základem je hranaté sedlo, jaké znáte ze svetříků nebo šatů, k němu připojený límec, rukávy a spodek. Celý kabátek se háčkuje v kuse, přišívají se jen ozdobné pásky na rukávy a pásek na zadní díl. Problémy může dělat chlupatá příze a než si zvyknete, pravděpodobně vám aspoň trochu problémy dělat bude. Ve změti chloupků se špatně rozeznávají jednotlivá očka, háčkujete spíš po paměti a po hmatu, na druhou stranu se v nich i dobře ztrácí chyby a nepřesnosti. Abyste v návodu vůbec něco viděli, háčkovala jsem na instruktážní fotky z klasické akrylové příze. Pokud byste nááááhodou potřebovali párat, nejlíp se mi osvědčilo mírně tahat za přízit střídavě směrem před a za práci;-)

Velikost: přibližně 98/104 - délka 48 cm (měřeno na pověšeném kabátku), šířka pod průramky 33 cm, délka rukávu od výstřihu 42 cm, od podpaží 24 cm
Pro kabátek jiné velikosti doporučuji vzít si jednoduše střiženou mikinu odpovídající velikosti a v průběhu práce s ní kabátek poměřovat.

Budeme potřebovat:

• 500g příze Happy od YarnArt (100% polyester, 100g - 175m)
• háček č. 6
• jehla s velkým ouškem
• 10 knoflíků (buď stejně velikých nebo 6 větších na zapínání a 4 menší k páskům)
• zbytek kontrastně barevné příze na detaily (já použila béžovou Hawai)
• 8 značek

POSTUP:

Tělo kabátku

Háčkujeme odshora směrem dolů. Začínáme sedlem, první řada tvoří výstřih.

zač. - 48 ŘO
1. řada - 2 ŘO na otočení (počítáme jako 1. DS), do 3. očka od háčku a 10 následujících po jednom DS (celkem 2 ŘO a 11 DS - polovina předního dílu), do dalšího očka DS, 1 ŘO a DS - vzniklé véčko si označíme např. sponkou, kterou zacvakneme za ŘO mezi oběma sloupky. Pokračujeme po jednom DS do každého očka - 4 DS (rukáv). Do následujícího očka opět véčko DS, ŘO, DS, označíme. Dále 12 DS (zadní díl). Do dalšího očka opět véčko, označíme. Dále 4 DS (druhý rukáv), do dalšího očka véčko, označit a dokončíme 12 DS (druhá polovina předního dílu).
Značkování je důležité pro další orientaci. S přibývajícími řadami se lehce ztratíte a i taková "díra", jakou véčko tvoří, se přehlédne.

Uvedený počet ŘO je akorát i pro kabátky větší nebo menší než velikost 98/104. Pokud háčkujete kabátek výrazně větší, přidejte 8 ŘO (2 pro každou část PD, 1 pro každý rukáv a 2 pro ZD), případně 16 atd. Pro menší velikosti analogicky uberte.

Uháčkovaná první řada by měla vypadat nějak takhle.

V prípadě Lady Luxus takhle, na druhé fotce je naznačeno, jak potom bude kabátek poskládaný.

2. řada - 2 ŘO na otočení (= 1. DS), následující DS nezačínáme háčkovat hned do prvního očka řady, odkud vychází řetízek, ale až do druhého, protože 2 ŘO na začátku řadu už počítáme jako první sloupek - viz. foto.

Tímto způsobem docílíme toho, že okraj kabátku bude rovný, ne lehce zvlněný jako v případě, že bychom 2 ŘO na otočení nepočítali do celkového počtu DS a zůstávala by tak mimo řadu. Při háčkování z klasické příze takhle vzniká mezi ŘO a DS mezírka, ta nám tady ale nevadí, protože v chlupaté přízi se ztratí.

V této řadě také budou první dvě knoflíkové dírky. Pokud nemáte knoflíky jako kola od vozu, nemusíte se dírkami nijak zabývat, nikde nic nevynechávejte, háčkujte DS do každého očka, knoflíky se vejdou do mezírky mezi DS. Pro velké knoflíky 1 DS vynecháme a nahradíme ho 1 ŘO, jak popíšu níže.

Takže máme 2ŘO a jeden DS, pokračujeme po jednom DS do každého očka až k prvnímu označenému véčku (tj. 2 ŘO a 11 DS), kde uháčkujeme DS do prvního DS z véčka. Do mezery pod řetízkové oko uháčkujeme nové véčko DS, 1 ŘO, DS a přendáme si na něj značku.

Pokračujeme 1 DS do druhého DS z véčka předchozí řady, potom 4 DS a DS do dalšího véčka, celkem 6 DS. Uháčkujeme nové véčko pod ŘO toho z předchozí řady, přendáme značku a pokračujeme v háčkování DS zadního dílu, celkem 14 DS. Následuje véčko do véčka předchozí řady, potom 6 DS rukávu, véčko do véčka předchozí řady a 13 DS druhé části předního dílu. Poslední DS přitom háčkujeme do ŘO na začátku předchozí řady (foto).

Pokud vypracováváte knoflíkové dírky, místo 2. a 9. DS uháčkujte 1 ŘO a vynechte jedno očko, jak vidíte na předchozí fotce. Ve schématu zakresleno červeně.

Schéma pro první dvě řady

3. řada - stejným způsobem pokračujeme dál: 2 ŘO jako 1. DS, 13 DS, véčko, 8 DS, véčko, 16 DS, véčko, 8 DS, véčko, 14 DS.

4. řada - 2 ŘO jako 1. DS, 14 DS, véčko, 10 DS, véčko, 18 DS, véčko, 10 DS, véčko, 15 DS.

5. řada - 2 ŘO, 15 DS, véčko, 12 DS, véčko, 20 DS, véčko, 12 DS, véčko, 16 DS.

6. řada - 2 ŘO, 16 DS, véčko, 14 DS, véčko, 22 DS, véčko, 14 DS, véčko, 17 DS.
V této řadě je druhá řada knoflíkových dírek. Pokud máte velké knoflíky, opět nahraďte 2. a 9. DS jedním ŘO.

7. řada - 2 ŘO, 17 DS, véčko, 16 DS, véčko, 24 DS, véčko, 16 DS, véčko, 18 DS.

8. řada - 2 ŘO, 18 DS, véčko, 18 DS, véčko, 26 DS, véčko, 18 DS, véčko, 19 DS. Neukončujeme.

Tady sedlo pro velikost 98/104 končí. Poskládejte si uháčkovaný kus do výsledného tvaru a poměřte s mikinou, jestli velikost odpovídá. Porovnejte šířku těla a šířku průramků. Pokud potřebujete sedlo větší, přidejte ještě několik řad. Pro menší velikost ukončete sedlo dříve.

Pokračujeme v háčkování těla.

9. řada - 2 ŘO jako 1. DS, 19 DS. Nyní sháčkujeme dlouhými sloupky první a druhé véčko předchozí řady a vytvoříme tak průramek - DS pod řetízkové oko prvního véčka, bez posledního protažení, DS pod řetízkové oko druhého véčka, bez posledního protažení, a nakonec oba DS protáhneme společně. Značky zatím neodstraňujte, budou se hodit při háčkování rukávů.

Pokračujeme 28 DS. Stejným způsobem sháčkujeme třetí a čtvrté véčko, vznikne druhý průramek. Dokončíme 20 DS.

Nejhorší máme za sebou, od teď už je to brnkačka.

10. - 13. řada - 2 ŘO jako první DS a dále jeden DS do každého očka - 69 DS.
V 10. řadě je třetí a poslední řada knoflíkových dírek. Pro velké knoflíky opět nahraďte 2. a 9. DS jedním ŘO.

Nyní se bude kabátek mírně rozšiřovat. Označíme si čtyři očka (dvě na předním a dvě na zadním dílu, v zákrytu), jak vidíte na fotce. Není nutné je přesně odpočítávat, stačí dodržet proporce.

14. řada - v označených místech budeme přidávat. 2 ŘO, 1 DS do každého očka, do označených oček 2 DS, tj. celkem 2 ŘO a 73 DS.

15. - 17. řada - bez přidávání. 2 ŘO, 73 DS.

18. řada - v označených místech opět 2 DS do jednoho očka, tj. 2 ŘO a 77 DS.

19. - 21. řada - bez přidávání. 2 ŘO a 77 DS.

22. řada - v označených místech 2 DS do jednoho očka, tj. 2 ŘO a 81 DS. Ukončit.

Můj kabátek 22. řadou končí, vy můžete pokračovat dál, jak potřebujete.

Pamatujte, že dámský kabát má mít přední díly přeložené přes sebe tak, jak vidíte na fotce - pravá část s knoflíkovými dírkami navrchu, levá část s knoflíky vespod. Mně jako levačce to takhle vychází. Praváci, pokud si to představuju správně, by to měli mít přesně naopak - zapínání na druhou stranu. V tom případě otočte kabátek naruby, u takové chlupatice stejně není rub a líc poznat.
Máme správně srovnáno a pokračujeme na rukávy.


Rukávy

Háčkujeme v kruhových řadách, spojujeme pevným okem, 2 ŘO na začátku řady nepočítáme jako první DS.

1. řada - přízi připojíme v zadní části průramku, 2 ŘO, do stejného očka první DS a dále po jednom DS do každého očka. Místo, kde jsme spojovali průramek, přeháčkujeme následujícím způsobem - DS do označeného očka, DS "někam mezi" obě značky a DS do druhého označeného očka. A pokračujeme dál dlouhými sloupky, na konci řady spojíme PO. Při této velikosti kabátku to vychází na 2 ŘO a 22 DS v jedné řadě.

2. řada a následující - 2 ŘO a 22 DS, spojit PO. Pokračujeme, dokud nebudou mít rukávy potřebnou délku.

Límeček

Límeček je háčkovaný celý z krátkých sloupků. První řadu začneme na hranici předního dílu a rukávu, háčkujeme jen za zadní nitku, aby se límeček lépe ohýbal ven. 1 ŘO, KS do stejného očka a všech následujících, ukončíme opět na hranici rukávu a druhé části předního dílu. Od druhé řady háčkujeme za obě nitky a límeček rozšiřujeme tím způsobem, že do krajních ok řady děláme 2 KS. Uháčkujeme límeček potřebné velikosti a ukončíme.


Pásky na rukávy - dva kusy

15 ŘO + 2 ŘO na otočení (délku si upravte podle potřeby). Do třetího očka od háčku a následujících uháčkujeme celkem 14 DS, do posledního očka řetízku 6 DS a pokračujeme po druhé straně řetízku opět po jednom DS do každého očka, tj. 14 DS, ukončíme. Konec příze si necháme delší a použijeme ho k přišití pásku k rukávu.

 Páska na zadní díl

10 ŘO + 2 ŘO na otočení (délku si upravte podle potřeby). Do třetího očka od háčku a následujících uháčkujeme celkem 9 DS, do posledního očka řetízku 6 DS a pokračujeme po druhé straně řetízku po jednom DS do každého očka - 8 DS, do posledního očka 4 DS a spojit PO, ukončit.

Dokončení

Kontrastní přízí proháčkujeme pevnými oky po obvodu límeček, obě pásky na rukávy (mimo krátké rovné strany) a pásek na zadní díl. Všechny pásky přišijeme na určená místa, našijeme knoflíky.
Obšijeme knoflíkové dírky. To platí hlavně v případě, pokud jste na knoflíkovou dírku nevynechávali DS, aby byly dírky vůbec vidět. Přišijeme knoflíky zapínání.
Aby se kabátek nevytahoval v ramenou, je dobré zpevnit spojnici mezi výstřihem a horním vrcholem průramku (místo, kde obvykle bývá ramenní šev). Buď ji proháčkujte pevnými oky základní přízí nebo z vnitřní strany všijte bavlněný tkaloun, jako to bývá u kupovaných svetrů.

A to by mělo být všechno. Doufám, že je návod srozumitelný a kabátek podle něj dáte dohromady:-)

Začátek...

Tak, mám svůj blog. A co teď? :-)

Jsou to asi dva roky, co jsem šla kolem trafiky a ve výloze zahlédla miminkovský speciál Sabriny s ohromně roztomilými capáčky na obálce. Tenkrát jsem doma ještě neměla žádnou přízi, žádný háček, žádné jehlice (nepředstavitelné), uháčkovat jsem uměla možná řetízkové oko a i tak jsem šla a ten časopis si koupila. Co kdyby jednou...

To jednou přišlo brzy na to. Jako žena na mateřské, i když jste máma dvou kluků, nemůžete přehlédnout háčkované čepičky, kterými se to všude hemží. Když to dokážou ostatní, proč ne já? A to byl ten začátek:-) Čepičky, capáčky, první nesmělé pokusy o hračky a pak už to jelo. Nedávno jsem se naučila i plést a ruční práce jsou teď můj koníček číslo 1.

Pravidelně sleduji několik českých i zahraničních háčkařsko-pletařských blogů a nyní jsem se rozhodla založit i svůj vlastní. Trochu drze doufám, že mezi ostatními nezapadne a že si najde své příznivce - vás:-)


Hela