První díl článku najdete tady .
Bavlna
Bavlna je nejdůležitější přírodní vlákno. Lidé ji využívají už tisíce let. V současnoti se nejvíc pěstuje v Číně, Indii a USA.
Bavlna dobře vstřebává vlhkost, relativně rychle schne. I mokrá je odolná, proto narozdíl od vlny není problém ji prát. Dá se i vyvářet a žehlit na vysokou teplotu. Příjemně se nosí a není drahá. Nevýhodou je, že bavlněné vlákno není pružné, proto se bavlněné látky mačkají a vytahují na namáhaných místech.
Na příze se bavlna používá samotná i ve směsích - s viskózou, lnem, vlnou nebo akrylem.
Speciální pojmy:
- mercerovaná bavlna - bavlna, která prošla speciální úpravou - natahováním v roztoku NaOH. Je pevnější, tvarově stálejší a hedvábně se leskne.
- opalovaná bavlna - při výrobě se na závěr opalují vlákna vyčnívající z příze, ta je potom hladší
- egyptská bavlna - nejkvalitnější, dlouhovláknová bavlna
Len
Len je poměrně nenáročná plodina a jeho vlákna se také využívají už tisíce let. Proti bavlně je tvrdší a pevnější, za mokra ještě více než za sucha. Lněné příze jsou tvrdé a nerovnoměrně hrubé, hodně se mačkají, také ale dobře absorbují, jsou prodyšné a chladivé, proto se používají hlavně na letní úplety.
Bambus
Bambusová textilní vlákna jsou známá teprve od konce 20. století a rychle si získavají oblibu pro svoje vynikající vlastnosti. Příze se vyrábí buď tradičním odloučením přírodních vláken nebo častěji "umělým" postupem jako bambusová viskóza. Používají se hlavně na zhotovení letních modelů, protože jsou pevné, velmi savé, chladivé, měkké a hedvábně se lesknou. Ve směsových přízích se bambus míchá s vlnou, bavlnou nebo polyamidem.
Viskóza (rayon)
Nevím jak vy, ale já žila v tom, že viskóza je umělina podobně jako akryl a ono to tak není. I viskóza je přírodního původu, chemicky jde o celulózu, jen způsob výroby vlákna je "umělý". Rozemele se dřevo, nejčastěji smrkové, a jeho chemickou úpravou se připraví tekutá hmota čisté celulózy, která se následně protlačí přes velmi jemné trysky. Po ztuhnutí pramínků hmoty vzniká vlákno. Viskóza se začala vyrábět již v 19. století jako náhrada za hedvábí, proto se jí také někdy říká umělé hedvábí.
Viskózové příze jsou hladké, leské, splývavé, měkké a savé, příjemně se nosí a netvoří se v nich statická elektřina. Nevýhodou je nižší odolnost a mačkavost. Mokré jsou slabší než suché, proto oděvy z viskózy (podobně jako z vlny) neždímeme, jen vymačkáme a nesušíme pověšené.
Speciální pojmy:
- bambusová viskóza - bambusová příze vyrobená způsobem popsaným výše
- modal, lyocell, tencel - další druhy viskózy s vylepšenými vlastnostmi, výchozí surovinou je např. dubové, bukové nebo březové dřevo
SYNTETICKÁ VLÁKNA
Umělá vlákna se začala vyrábět v první polovině 20. století jako levnější náhražka vláken přírodního původu. Mají proti nim řadu výhod - jsou pevnější, odolnější, nemačkají se a rychle schnou. Naproti tomu jsou špatně prodyšné, elektrizují a v přírodě jsou téměř nerozložitelné.
Vyrábějí se jako viskóza, tj. zvlákňováním výchozího materiálu, který se v tomto případě získává převážně úpravou ropy. K výrobě pletacích přízí se používají především následující:
Akryl (polyakryl)
Akryl byl vynalezen jako levnější náhrada vlny. Je lehký, dobře se udržuje, rychle schne a nemačká se. Proti vlně méně hřeje, snadno zasmrádne, tvoří se v něm elektrostatický náboj a lehce žmolkuje. Podobně jako vlna je mokrý méně odolný než suchý, proto svetry opět neždímat a nesušit pověšené, aby se nevytahaly.
V některých přízích akryl na pohmat ani nepoznáte, z jiných kouká už z dálky.
- antipilling úprava - snižuje tvorbu žmolků
Polyamid (PAD)
Polyamid, jako první umělé textilní vlákno, byl vyroben již v roce 1938. Do skupiny polyamidových vláken řadíme nylon, silon a další. Nepoužívá se jako levná náhražka ale spíš pro zlepšení vlastností příze. V pletacích přízích především jako příměs do vlněných ponožkových přízí. Ty jsou pak pevnější, odolnější a snadněji se udržují.
Lycra, elastan
Tato vlákna pochází z polyuretanu a jsou elastická. Dají se natáhnout až na trojnásobek a po uvolnění se opět vrátí na původní délku. Do přízí se přidávají jen ve velmi malém množství, obvykle 2-5%, ke zvýšení pružnosti.
Použité zdroje:
www.pleteni.eu
www.nadobrejvlne.sk
www.modnipeklo.cz
cs.wikipedia.org
Žádné komentáře:
Okomentovat