Jestli si pamatujete na můj květnový příspěvek, kde jsem si stěžovala, co všechno mám rozdělaného, asi si vybavíte i tuhle ukázku.
A teď v celé kráse - je to propínací svetr podle návodu z Drops Design zde. Můj první svetr:-) Počítáte správně, že od května uplynula dost dlouhá doba... Ležel mi doma dobré tři měsíce, než jsem se dokopala, abych ho sešila a přišila knoflíky.
Pletla jsem dvojitě současně z Delight odstín 09 a Brushed Alpaca Silk odstín 03. Původní barevný záměr byl trochu jiný. Čekala jsem, že víc vyniknou odstíny Delight. Funguje to ale tak, že základní barvu určuje chlupatá Alpaca a na pozadí probleskují melíry Delight, v reálu o něco výrazněji než jak to vypadá na fotce.
Lehounký v nadpisu příspěvku má několik významů. Návod je jednoduchý, plete se celý svetr v jednom kuse, na závěr se sešívá na bocích a rukávech. Na jehlicích pětkách to rychle přibývá a celý svetr váží jen 320 gramů. Lehounký a hřeje. Asi v něm zítra vyrazím do práce:-)
V říjnu vyšla nová Verena, jeden ze dvou časopisů, které si pravidelně kupuju. Bývají dvě čísla do roka - jaro/léto a podzim/zima. Na své si v něm přijdou hlavně pletařky, občas se tam najde i nějaký háčkovaný model.
V první kolekci Chapeau Rouge (prý červený klobouk, koukla jsem do slovníku) je všechno červené - čepice, bolerka, šály, svetříky a dokonce i jedny moc pěkné háčkované šaty s klikatým vzorem. Ty by se mi líbily, ale ráda bych teď dělala něco, co mi nebude trvat měsíc a déle, takových věcí mám rozdělaných dost.
Dál najdete barevné svetry pro teenagery a ostatní mladé duchem;-) Vtipný je dívčí svetr s dírami, na malé fotce bude ale asi špatně vidět. A ten chlapecký se zapínáním na průramku úplně živě vidím upletený z Everest, jen ho ještě nějak zmenšit na moje kluky.
Moje oblíbená rubrika, která představuje přední návrhářky pletených modelů, přízí... Moc ráda čtu, jak se často původně z koníčku stala naplňující práce, takové pletařské pohádky o Popelce:-) Kabátky pletené technikou Fair Isle jsem obdivovala ve starších číslech Vereny, teď už vím, kdo za nimi stojí.
Volné pohodlné svetry...
Aktuální téma - ponožky, podkolenky, nadkolenky, návleky... Mimochodem nosíte je? Já je nějak nedokážu začlenit do svého šatníku, uvítám tipy od odbornic;-)
Na závěr protiklad předchozí ležérní kolekce - elegantní dámské modely. Vzdychám nad copánkovým svetříkem.
V říjnu vychází i další speciál Burdy - Kreativní pletení, tentokrát s návody pro děti od narození do osmi let. Ten mi nesmí ujít!
V nedávném příspěvku o přízích jsem nakousla, že bych chtěla ukázat háčkování od úplného začátku, hlavně pro ty, co nikdy háček v ruce nedrželi.
Dnes budu psát o pomůckách pro začátek, naučíme se první očko, řetízek, krátký a dlouhý sloupek a háčkovat v řadách. Protože jsem levačka, všechny moje fotky jsou pro praváky zrcadlově převrácené. Videa jsem si vypůjčila, ta jsou pravácká.
Když si chcete vyzkoušet háčkování, nepotřebujete toho moc. Stavíte se v nejbližší galanterii a koupíte si tam středně silnou, nechlupatou přízi a háček odpovídající velikosti. Já jsem vybrala tři typy příze. Zleva je to 100% bavlna (Camilla, Nela, Catania, Limone...), mix bavlna+akryl (Kája, Kačenka, Kateřina, Jeans...) a poslední 100% akryl (Standard, Lada Luxus, Comfort, Elian Klasik...). Na většinu z nich se hodí háček č. 3, akryly a Kateřina jsou trochu silnější, tak na ně háček č. 4.
Na internetu se dá najít spousta videí pro začátečníky. Top mezi českými je Bububacek na Youtube. Její videa jsem si na ukázku půjčila i já. Nahození prvního oka ukazuje Bububacek sice hezky, ale na můj vkus trochu složitě, proto přidávám odkaz ještě na jedno anglické video (pusťte si od 2:00). První oko je vlastně stahovací uzlík, určitě ho znáte.
Po prvním oku můžeme pokračovat řetízkem, tj. řetízkovými oky (ŘO). Naprostá většina háčkovaných věcí začíná právě řetízkem. Je to takový základ, na který se v dalších řadách háčkují sloupky.
Video od Bububacek mi, netuším proč, nejde vložit. Najdete ho tady.
Řetízek si udělejte dostatečně dlouhý, až budete mít jistotu, že vám řetízková oka nedělají problém.
Budeme pokračovat krátkými sloupky (KS). Leváci háčkovali řetízek zleva doprava, praváci zprava doleva. Teď práci zrcadlově otočíme a budeme háčkovat druhou řadu - krátké sloupky do řetízku, leváci opět zleva doprava, praváci opačně.
Na začátku každé nové řady je nejdřív potřeba uháčkovat určitý počet řetízkových ok, abychom se dostali na výšku příslušného sloupku. Pokud není v návodu uvedeno jinak, tato oka se nepočítají do celkového počtu sloupků. U řady krátkých sloupků dělám na začátku 1 ŘO, někdo 2 ŘO, vyzkoušejte, co u vás bude vypadat líp.
Jak háčkovat krátký sloupek se opět podíváme na Youtube.
Pokud háčkujete ne do kruhu, ale v řadách, jedno řetízkové očko vynecháte (to bude to ŘO na začátku řady) a do druhého očka (šipka) vpíchnete první krátký sloupek. Sloupky v první řadě háčkujeme za jednu (svrchní) nitku řetízkového oka.
Do každého ŘO uháčkujeme 1 KS. Na konci řetízku máme jednu řadu krátkých sloupků.
Uháčkujeme 1 ŘO jako začátek další řady, práci zrcadlově otočíme a budeme háčkovat druhou řadu krátkých sloupků. První sloupek vpichujeme do očka, kam ukazuje šipka. V druhé řadě už háčkujeme za dvě nitky, jak vidíte na další fotce.
začátek druhé řady krátkých sloupků - 1 ŘO a první KS do očka, na které ukazuje šipka
sloupky u všech dalších řad háčkujeme za dvě nitky
Já si takhle cvičně uháčkovala 4 řady krátkých sloupků. Šipky na fotce ukazují, v jakém směru se která řada háčkovala. Ty zleva doprava jsou řady lícové, ty zprava doleva jsou řady rubové.
Pro dnešek zakončíme dlouhým sloupkem (DS).
Na začátku každé řady dlouhých sloupků jsou 2 ŘO, někdo dělá 3 ŘO. Místo pro první sloupek opět označuje šipka.
Po uháčkování dvou řad dlouhých sloupků vznikne toto. První řadu sloupků tam vidíte z rubu, druhou z lícu.
Na háčkování v řadách je zásadní správně rozlišit první a poslední očko. Často se stává, že první a poslední sloupek se neháčkuje do toho správného a v každé řadě pak není stejný počet sloupků. Práce se potom rozšiřuje nebo zužuje.
Na příště vyberu nějaký jednoduchý návod, kde využijeme, co jsme se dnes naučili:-)
Abych nepřišla zkrátka, upletla jsem zimní čepici i sobě. Vyhlédla jsem si návod od Drops Design zde a přízi Country Tweed od Cheval Blanc. Pro příze tvídového typu mám slabost a kupodivu ani růžová na ní nevypadá přeslazeně.
Tahle čepice byl můj první pokus o nějaký vzor, takže jsem po každém řádku zkoumala pleteninu, jestli už tam jako něco vzniká a jestli to, co vzniká, by mohlo být to, co vznikat má;-) A povedlo se. Jedna chybka tam sice je, ale párat jsem se neodhodlala, protože bych pak oka už určitě nepochytala zpátky správně.
Jak na moji verzi:
použitá příze Country Tweed od Cheval Blanc, odstín 289 (50g...100 m, 70% akryl, 10% vlna, 10% alpaka, 6% viskóza), spotřeba jedno klubko a kousek
kruhová jehlice č. 4 na lem a kruhová jehlice č. 5 na zbytek čepice
přidala jsem jedno opakování vzoru navíc, tj. začátek na 100 ok, proto je čepice volnější než originál
Přemýšlela jsem nad zimní výbavou a rozhodla jsem se klukům uplést jednoduché čepice. Pořídila jsem si na to přizi Everest od YarnArt. Je to směs akrylu a vlny (30%), melírovaná, v klubíčku vypadala moc dobře. Měla bych spíš psát v klubu, protože má 200 gramů a je ho fakt kus. Nakonec jsem z něj upletla čepice všem svým klukům - Adovi, Víťovi i manželovi;-) Ještě mi dost zbylo a nejspíš budu pokračovat dál. Proti předchozím velkým pletařským projektům je tohle příjemná rychlovka:-)
Jak na to
Jestli jste v pletení začátečnice jako já, mohl by se vám hodit jednoduchý postup. Čepice je pletená od lemu beze švu, na kruhové jehlici č. 5, metodou magic loop, díky které se dají na kruhové jehlici plést i věci, které mají menší obvod.
Na zkušebním vzorku mi vychází 15 ok na 10 cm.
Na dětské čepice pro 3 a 4,5 letého kluka s obvodem 50-51 cm jsem nahodila 64 ok. Ve výsledku jsou volnější, ne natěsno obepnuté. Pružný lem je klasicky 2 hladce, 2 obrace, asi 7 řad, dál stále hladce. Ve výšce cca 14 cm jsem začala ubírat ob řadu - v první splést každé 7. a 8. oko, druhou celou hladce, ve třetí splést každé 6. a 7. oko, čtvrtou celou hladce, v páté splést každé 5. a 6. oko... až v poslední splést každé 2 oka. Na konec příze jsem si pak navlékla jehlu, protáhla všemi zbývajícími oky, stáhla a zapošila. Pánskou čepici jsem začla na 72 ok. Postupovala jsem stejně jako u dětské, ubírat jsem začala cca ve výšce 15 cm od okraje, opět ob řadu, v první řadě jsem splétala hladce každé 8. a 9. oko...
Univerzální návod na tuto čepici z jakékoliv příze na jakoukoliv velikost hlavy najdete tady.
Řekla jsem si, že nachystám mini seriál pro úplné začátečníky (schválně nepíšu začátečnice, co kdyby), kteří se chtějí naučit háčkovat. Myslela jsem, že začnu od výběru příze a háčku, a tak jsem se u toho zasekla, že dnes si ukážeme jen to, co všechno můžeme o přízi zjistit z adjustační pásky. To je ten pruh papíru, který je navlečený na klubíčko, nebo papírový štítek zastrčený dovnitř.
Mezi nejdůležitější údaje patří výrobce a název příze, složení, číslo odstínu podle vzorníku a údaj o doporučené síle jehlic. Je tam toho ale mnohem víc.
Jako vzorová modelka zastupující české příze nám na fotkách poslouží Norwegia od Vlnapu. Výrobce a název příze je jasný. Složení taky. Pokud si chcete přečíst, jaký materiál má jaké vlastnosti a na co se hodí, můžete zabrousit do staršího článku Malá sonda do hlubin přízí I a II.
A dostáváme se k návinu - to je hmotnost klubíčka a délka příze v něm. Orientačně můžeme z těchto čísel posoudit sílu příze a porovnávat příze mezi sebou. Čím silnější příze, tím bude při stejné hmotnosti klubíčka kratší. Ale je to opravdu jen orientační, neplatí, že příze se stejným návinem jsou stejně silné. Záleží na způsobu skaní. Příze volnější, nadýchanější, bude tlustší než ta pevně utažená, i když mají návin stejný. Proto u zahraničních přízí najdeme ještě zařazení do skupiny podle síly. Doporučená velikost jehlic a háčku je orientační. Když pracujete s neznámou přízí, je dobré zkusit nejdřív ty doporučené a případně pak přejít na jinou velikost. Když výrobce uvádí jen číslo jehlic, háček je obvykle potřeba o něco větší. Symboly údržby často necháváme bez povšimnutí, ale je dobré kouknout aspoň na to, jestli výrobek z dané příze můžeme prát v pračce. Kompletní význam všech symbolů najdete v následující tabulce.
Číslo odstínu odpovídá vzorníku příze a pak je na pásce natištěné ještě jedno číslo lot nebo partie.
To je číslo várky při výrobě. U přízí ze stejné várky je záruka, že
mají identický odstín. Proto se všude uvádí, že na zamýšlený výrobek
máme kupovat dostatečné množství příze, radši o něco víc. Při dokupování
chybějícího klubíčka, které už pravděpodobně bude pocházet z jiné
várky, totiž není jisté, že bude mít stejný odstín, i když číslo podle
vzorníku bude stejné. Na první pohled to možná nebude rozeznatelné, ale na upleteném svetru může být rozdíl vidět a to je pak škoda. Údaj o spotřebě nám říká, kolik příze budeme potřebovat na svetr určité konfekční velikosti. Samozřejmě je také orientační, záleží na vzoru, střihu apod. Osobní zkušenost zatím nemám, protože v pletení nejsem moc sběhlá, nemůžu říct, jestli se na něj dá spolehnout.
Od Norwegia je to všechno. Ještě přidám jednu fotku adjustační pásky z Kateřiny od Toptexu, kde je navíc údaj o zkušebním vzorku. Když si upletete kousek lícovým žerzejem a určíte si na něm čtverec 10*10 cm, měl by mít na šířku v tomto případě 20 ok a na výšku 31 řad. Odpovídá to opět přibližně, záleží, jaké jehlice vezmete a jak moc utahujete. Proto se doporučuje pokaždé si uplést svůj zkušební vzorek a nespolehnout se jen na údaje z pásky. Informace o zkušebním vzorku nám říkají v podstatě totéž, jako informace o síle příze u zahraničních značek.
Mimochodem u Kateřiny se neuvádí číslo odstínu, což nechápu a docela mi to vadí.
V cizině může adjustační páska vypadat třeba takhle.
To by bylo všechno a příště se snad konečně dostaneme k prvním háčkovacím krůčkům:-)
Miluju Pickles! Hlavně teda jejich návody, s přízemi jsem zatím neměla tu čest. Žádné složité vzory, komplikované střihy... jsou jednoduché, ale vždycky s nápadem. Jako tyhle šaty. Ty mě dostaly hned, jak jsem je poprvé uviděla. Celé se pletou na kruhových jehlicích a jsou perfektní i pro začátečníky.
Začíná se odspodu, pas se vytvaruje pletením na tenčích jehlicích a na rukávy se přidává rozplétáním příčné nitě směrem vlevo a vpravo. Tato technika je hezky ukázaná na následujícím videu.
detail "švu" rukávu
Původní návod jsem si vzhledem k jiné přízi musela trochu upravit. Použila jsem Kateřinu z Toptexu a jehlice č. 2,5 a 4. Spotřebovala jsem 11 klubek, z toho posledního jen kousek. A abych přidala i veselou historku z natáčení - při stříhání poslední zapošité nitky jsem si v euforii fikla i dobrých pět centimetrů ofiny:-D
Fotku jsem poslala také do letní soutěže Toptexu, co kdyby náhodou;-) Konkurence je tam už velká, jestli mám nějakou šanci, tak ne pletařským uměním ale právě díky super nápadu z Pickles. Když mě symbolicky podpoříte v hlasování, budu ráda a děkuju!
